No. 1082 - Kostel svatého Martina Luleč

Kostelík zavřený bývá otevřen sporadicky nicméně pěkná stavba.Na OÚ po delším hledání kompetentní úřednice známka zakoupena.

Luleč jsme poprvé navštívili v říjnu 2008, kdy jsme podnikli výlet po okolí Vyškova. Po příjezdu do obce jsme však díky špatným souřadnicím v sešitu turistických známek dorazili ke kostelu sv. Isidora a protože jsme ještě neměli chytré mobilní telefony, byli jsme tak trochu bezradní. Naštěstí nás zachránil místní domorodec, který nám poradil, abychom se ke správnému svatostánku vydali pěšky a ukázal nám cestu. Naše zelené korejské autíčko jsme tedy nechali zaparkované u kostela sv. Isidora a vyrazili za druhou církevní stavbou. Na začátku pěšina prudce stoupala lesem, brzy se však narovnala a zanedlouho jsme vyšli z lesa na louku, ze které jsme již mohli vidět kostel sv. Martina. Brzy jsme k němu přišli a brankou vklouzli na hřbitov, obklopující církevní stavbu. Před námi se tyčil barokní svatostánek, vystavěný v letech 1751 – 1753 na místě staršího gotického kostela, jehož zdivo bylo použito na nový chrám. Následně jsme kostel obešli kolem dokola, ale dovnitř jsme se nedostali, neboť dveře byly pevně zavřené. Prohlédli jsme si alespoň památeční desku, odhalenou na zdi kostela, a věnovanou dvěma ženám, matce a sestře hudebního skladatele Zdeňka Fibicha. Pak jsme se již vydali zpět a po návratu na parkoviště jsme odjeli do Drnovic na oběd.

Podruhé jsme Luleč navštívili během jednodenního výletu v dubnu 2025, kdy jsme se pohybovali pouze v Rousínově a také ve zmíněné obci. Po příjezdu do Lulče jsme náš šedý francouzský vůz jsme odložili na parkovišti u koupaliště a vzápětí jsme vyrazili na trasu naučné stezky o délce 5,5 kilometru, která nás provedla kolem nejzajímavějších míst v obci. Na konci parkoviště se mezi stromy ukrývala malá výklenková kaplička s obrazem Panny Marie, která v náručí držela Ježíška. Když jsme si drobnou památku z roku 1939 prohlédli, sestoupili jsme ze svahu dolů k restauraci Pohoda, v níž jsme si o 17 let dříve koupili turistickou známku obce. O kousek dál u koupaliště jsme narazili na dvě cedule naučné stezky. Další naše kroky vedly úzkou dlážděnou ulicí se starými domky, mezi nimž jsme došli až ke kostelu sv. Isidora. Prohlédli jsme si jej zvenku i zevnitř a potom jsme svůj čas věnovali kříži před kostelem. O něco níže jsme shlédli sochu sv. Jana Nepomuckého a pak jsme po schodech vystoupali do stínu dvou lip, pod nimiž se ukrývaly dvě zastavení stezky. Na závěr jsme si krátce prohlédli faru a pak jsme již kostel sv. Isidora opustili. Postupně jsme prošli obcí kolem dalších tabulí, přičemž jsme u OÚ jsme shlédli sochu Krista z roku 1886, dřevěnou zvoničku a sochu sv. Floriána nedaleko hasičské zbrojnice a u Obecní hospody jsme viděli pomník Obětem obou světových válek a vojákům Rudé armády. Kráčeli jsme dál kolem několika zajímavých domů a dlouhou ulicí jsme se vrátili ke kostelu sv. Isidora. Těsně před ním jsme odbočili doleva a vstoupili na lesní cestu, kde jsme narazili na další tabuli a následně jsme začali zdolávat poměrně pruské stoupání, které naštěstí nebylo nijak dlouhé a navíc jsme si odpočinuli u litinového kříže s Kristem z roku 1864. O kus dál jsme zabočili doleva a lesem jsme kráčeli po úzké pěšině až na křižovatku, kde jsme zabloudili a sešli ze správné cesty. Omyl jsme si naštěstí brzy uvědomili, vrátili se na křižovatku a zabočili doprava. Vzápětí jsme sestoupili prudkým svahem dolů k asfaltové silnici, kde na nás čekala další tabule. Pak jsme po asfaltce začali stoupat ke kostelu sv. Martina, přičemž jsme míjeli jednotlivá zastavení křížové cesty, tvořenou třinácti výklenkovými kapličkami a Božím hrobem. Když jsme došli k deváté kapličce, odbočili jsme doleva k dřevěnému altánu na okraji kopce, z něhož se nám naskytl krásný výhled na okolní vesnice, železniční trať z Brna do Olomouce a Ždánický les na obzoru. Pak jsme již rychle zdolali poslední metry stoupání a ocitli se u kostela sv. Martina, který jsme si po letech opět prohlédli. Pak jsme se krátce prošli po hřbitově. Malou brankou jsme následně vyklouzli ven a prohlédli si zbytek křížové cesty a Boží kaplí. Další naše kroky vedly ke dvěma chytrým tabulím, které nám prozradily informace o historii kostela sv. Martina a o hradě Luleč, který stával za kaplí Božího hrobu. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se po široké cestě zpátky do středu obce a zanedlouho jsme vklouzli mezi domečky chatové kolonie. U jednoho z nich jsme nemohli přehlédnout výraznou červenou budku s bílým nápisem DEK, na které někdo přepsal doplňující text půjčovna na pičovina. S úsměvem na tváři jsme záhy došli k tabuli, kde jsme dočetli fakta o rozsáhlém hradišti, které se zde nacházelo. Po dočtení zajímavostí jsme došli na konec rovinatého kopce a vstoupili do lesa, kde jsme se zastavili u tabule přibližující přírodní krásy Kopaniny, jak byl tento kousek území obce nazván. Pak jsme se zašli podívat na další kovový kříž s Kristem z roku 1909, jenž byl opět zasazen do kamenného soklu. Pak jsme se vrátili na trasu naučné stezky a sešli dolů na parkoviště, kde na nás věrně čekalo naše autíčko. Naučná stezka zde sice skončila, ale ještě jsme nikam neodjížděli, neboť jsme zamířili ke studánce, ukryté pod restaurací Pohoda. Bylo tak trochu záhadou, proč byl pramen vody pojmenován Pod Libuší, když se hospůdka jmenovala jinak. Odpověď jsme získali o několik desítek minut dříve z tabule naučné stezky Luleč. Po krátkém pobytu u zdroje vody jsme se vrátili k autu a odjeli domů do Olomouce.

Koupaliště už zavřené, v Pohodě známku nemají, takže je třeba se trefit do úřední doby obecního úřadu, což se mi dnes zdařilo a známku mám.

OÚ zavřen, v Pohodě jí nemají, koupaliště též zavřeno.

Známka koupena na koupališti, mimochodem nádherné koupaliště. V restauraci Pohoda mi servírka řekla,že známky nemá a nikdy neměla. Nechápu. Kostel byl samozřejmě zavřený,jinak pěkná procházka.

Turistickou známku jsme sehnali v restauraci Pohoda u koupaliště.

Kostel sv. Martina nad obcí dominuje celému okolí. Známka zakoupena u vstupu na moc pěkné koupaliště v bývalém lomu.

Koupaliště, Luleč bez problému, restaurace Pohoda nemá

OÚ v neděli samozřejmě nepřichází v úvahu, restaurace Pohoda nemá. Koupaliště sice otevřeno, ale pan správce měl asi zrovna volno (vstup byl zadarmo), takže hold Rýmařov.

Dnes v neděli 5.7. jsem známku sehnal na koupališti za 30 Kč.V restauraci nemají a asi ani mít nebudou.

Koupaliště známku nemají, restaurace pohoda nemají (obsluha nejspíše brigádnice a ani neví co to TZ je).. bohuž

Bohužel OÚ otevřen jen v Pondělí a Středu

Známku nemají na koupališti ani v restauraci Pohoda tak snad na obecní úřadu, kde jsou jen v pondělí a ve středu.

Turistickou známku nemají jak u Libuše v penzionu Pohoda tak ani v restauraci U Libuše. Jediná tedy šance je přes týden na Obecním úřadu, kde známku ochotně vydají.

v restauraci Pohoda nevedou, koupaliště zavřené a OÚ o víkendu také, takže známka je mimo sezonu a pracovní dny OÚ nedostupná.

navštíveno 12.3.restaurace Pohoda dle vyjádření obsluhy známka nebyla,není a nebude ...

Známku nemají ani na koupališti.

v restauraci Pohoda známku nemají a snad ani nikdy neprodávali. Na koupališti ale známku mají, nutno však jít v otvírací době koupaliště.

24.3.2016 restaurace Pohoda je naproti koupališti - známku tam neměli. Obecní úřad nemá otevřeno každý den.

Známka zakoupena na Obecním úřadě.

Ani koupaliště, ani Pohoda známku neprodávají. :( Jinak je koupání v Lulči super a v Pohodě dobře vaří a pivo nám taktéž chutnalo.

Tři místa kde koupit známku, ale bohužel, neuvěřitelné, v restauraci Pohoda nemají, koupaliště není ještě v provozu, takže také nic a o obecním úřadě snad nemá cenu v souvislosti s prodejem známek o víkendu se ani zmiňovat, závěr bohužel bez známky.

restaurace Pohoda fajn ale bez známky.

Urad po a st a restaurace Pohoda zavrit zrusit hruza, hrozne neprijemny pan nas vyhodil ze zadnou znamku neprodava moc hezke prodejni misto a jeste k tomu to nadherne podzimni pocasi

Na kouališti známku neprodávají a na pohodě dopoledne zavřeno

Známka bez problému na OU i mimo úřední dny.

Známku v Pohodě neměli, na koupališti se na mě tvářili jak na exota. Byli jsme tu i o tři týdny dříve a taky ji neměli, takže ji zřejmě ani nechtějí objednat. Nechápu proč má restaurace Pohoda na Vašem webu odkaz na své stránky (reklamu), když známku dlouhodobě neprodává.

Známku nezle sehnat. V rest. Pohoda vůbec netuší co to je?? Slečna byla poněkud vyděšena a zřejmě nová?? Koupaliště je v červenci zavřené, nechápu proč, když bylo 28 st. To že je v neděli zavřený obecní úřad bych pochopil.
Kostel by potřeboval menší údržbu a je bohužel zavřený. Na první pohled je zřejmé, že není otevřen příliš často?? Jinak okolní hřbitůvek je malebný a pěkně udržovaný.

Známka se štěstím zakoupena na Obecním úřadě. Otevírací hodiny: pondělí a středa 8:00–17:00. I když je úterý, vzal jsem za kliku a bylo otevřeno. Byla přítomna pouze uklízečka a známku mi prodala. Známek mají dost, ale s touhle otevíračkou jich moc neprodají. Pohoda a koupaliště ještě nezahájili sezónu. Po naučné stezce pěkná procházka, ale kostel byl zavřený. Každý se dobře nají v penzionu U Smrku, otevřeno denně od 11:00 hodin. Nechápu, proč známku neprodávají tam.

V nevábné restauraci Pohoda nám bylo řečeno, že turistickou známku vůbec neprodávají.

Přes kamarádku z Lulče jsem získal TZ. Byla zakoupena na obecním úřadě.

Obecní uřad, ani kiosek u koupaliště jsou o víkendu v půlce října logicky zavřené. Spoléhal jsem na restauraci Pohoda u koupaliště, kde mně však bylo sděleno, že TZ vyprodali před týdnem.. Dle předchozích návštěvníků však soudím, že to bylo patrně již mnohem dříve. :-(

21.8.2012 v 16:10 hodin restaurace Pohoda - vyprodáno, koupaliště TZ údajně neprodává, obecní úřad otevřen do 16:00 hodin. Takže bez TZ.

Pěkné městečko i okolí. Kostel je bohužel zavřený. K němu vedoucí Naučná stezka Luleč s informačními panely je fajn, až na mírnou nepřehlednost, člověk neví, kde se nachází a kam dál, navíc jsou na panelech fotky s ne moc vysokým rozlišením a chyby v textu. Jinak ale moc příjemně strávené odpoledne.

V pohodě jsem TZ koupil v Pohodě. Restaurace si svoje jméno zaslouží.

Dodávám k mému předešlému příspěvku, že další informace, fotky a zajímavosti najdete na turistika.cz , vyhledejte uživatele jirkacek a můj turistický cíl - kostel svatého Martina Luleč. Dozvíte se víc.........

To se snad někdo v záhlaví upsal. V Santini na mně koukali jak na exota, když jsem se ptal na TZ Luleč. Ale koukali hezky a s příjemným úsměvem. I TZ Křtini nabídli. Ale tu už mám od minule.

Infocentrum je o víkendech mino provoz, koupaliště ještě nezahájilo sezonu, proto známku neměli a v restauraci Pohoda známku také neměli.

Zdaleka viditelný kostel sv.Martina jsme si prohlédli alespoň zvenku 18.10.2008. Dovnitř jsme se nedostali - je zavřený. Známka zakoupena v restauraci Pohoda. Upozorňuji,že pokud využijete navigace GPS, skončíte s autem u malého kostelíčka v Luleči. Přesto díky ochotnému pánovi, jsme ke kostelu sv.Martina našli cestu -přímo od tohoto malého kostelíčka jsme šli cca 0,5 km vyšlapanou cestou lesem za nádherného slunečného počasí. Až nám z toho vyhládlo a těšili se na oběd.

Emblém TZ je nalepený i na dveřích zdejšího Íčka, které je v budově OÚ, hned proti restauraci U smrku. Před restaurací opravdu roste impozantní sříbrňák. Íčko má tradiční otevírací dobu: Po - Pá od rána do 16 hod. O víkendech zavřeno.

Známka zakoupena dnes, tj. v neděli asi v 1030 hodin v restauraci Pohoda, kdo se v Lulči nevyzná, vyplatí se sledovat cedule upozorňující na koupaliště. Je to hned naproti. Jinak otvírací doba je až od 1100, ale po zaklepání mi ji kuchař prodal bez problémů. Zdá se mi, že v pondělí mají zavřeno, jinak je po celý týden otevřeno podobně.

TZ koupena v penzionu Pohoda, opravdu tam byla pohoda - venku nečas.. Ještě jsem se ptal v nějaké putyce s nápisem Starobrno, hostinský říkal, že je dostane až v květnu z OÚ, až bude sezóna, takže v sezóně budou možná na vícero místech.

Byl krásný letní den - po dnech deště a chladu - tak jsme naše sobotní putování po Vyškovsku zakončili na koupališti v Lulči. Příjemně jsme se osvěžili chladnou vodou v přírodním koupališti, děti si zařádily v brouzdališti a u vchodu dokonce měli TZ! Jen ty grilované klobásy nám to trochu zkazily... Přístě si vybereme jiný stánek:-))

Obecňák byl zavřený, kostel taky, na Pohodu jsem si nevzpomněl, ale koupaliště je opravdu krásné. Je to upravený zatopený lom, údajně s hloubkou 30 metrů a od války utopeným německým tankem, který tam prý spadl. Nevím jestli to je pravda, nebo se jedná o legendy, aby Pražáci čuměli.

Otřesný výběr prodejce známek! Otevřeno mají jen v sezóně (restaurace, koupaliště) nebo jen v některé pracovní dny (OU). Byli jsme tam už dvakrát o víkendech loni a letos a ani jednou jsme znamku nezískali. Loni na podzim bylo zavřeno a letos v dubnu mi velmi neochotná obsluha restaurace sdělila, že známky nemají a že vedoucí možná někdy doveze. Koupaliště je ale krásné ...

Návštěva 4.2.2007 mě známku nepřinesla,neboť servírka mi v restauraci Pohoda na můj dotaz jestli mají Turistickou známku sdělila,že nic takového nevedou.Když jsem jí řekl že jsou uvedeni jako prodejci tak pokrčila rameny a doporučila mi ,zeptat se v hospodě nad nimi.Tak tomu opravdu nerozumím. Příště budu více neodbytný.

Docela dobré, ale OÚ má zavřeno, v restauraci Pohoda měli pouze 1 a já potřeboval 5 a v občerstvení u Libuše nemají.

Známku možná měli - ale měli zavřeno, takže jsem neměla možnost si ji koupit...

Mají tam hlavně super přírodní koupaliště vtesané do skal - určitě nejhezčí v ČR.

Na koupališti bez problémů dostupná.

V neděli je známka opravdu dostupná jen v restauraci pohoda a to ještě ke všemu až od 11 hodin. Naštěstí
zrovna uklízeli a majitel mi známku prodal.

V neděli je Obecní úřad (jehož vchod je označen nálepkou prodejního místa TZ) uzavřen. Koupaliště je zamrzlé a
pod sněhem. Personál restaurace Pohoda nic neví... Jinak jeďte podle šipek koupaliště nebo Hotel G. Rest.
Pohoda (název na ní není, pouze vývěska Prazdroje) je přímo u koupaliště asi 60 m. za dopravní značkou, která
zakazuje vjezd vozidlům bez povolení OÚ. Dali jsme dobrý oběd v penzionu Pod smrkem hned vedle OÚ.